Příprava na zkoušky na daňového poradce JARO 2027 je otevřená
Čím to je? Jsou zkoušky opravdu těžší a těžší? Nebo má KDP stanoveno, že už nechce více daňových poradců?
Podobné informace během přípravy kolují poměrně často, ale osobně je nepovažuji za pravdivé.
Podle mě nejsou zkoušky objektivně těžší. Obtížnost je samozřejmě do určité míry subjektivní, ale při pohledu na konkrétní zadání PODZIM 2026 jsem rozhodně neměl pocit, že by KDP připravila nějaké extrémně náročné nebo nezvládnutelné zkoušky.
Dle mého názoru je jedním z největších problémů přílišné spoléhání na knihy DAŇOVÝ PROFÍK.
Aby bylo jasno – knihy jsou velmi dobrým pomocníkem ke zkouškám i do praxe. Obsahují velké množství tabulek, schémat, grafů a příkladů, což dokáže práci výrazně usnadnit.
Jsou ale pouze pomocníkem, nikoli řešitelem zkoušek.
Člověk často spoléhá na to, že všechno v knihách najde. Jenže jedna kniha má v průměru kolem 500 stran. Pokud máte několik knih, dostáváte se přibližně na 2 500 stran textu. I kdybyste je přečetli desetkrát, nemáte šanci si přesně pamatovat, kde se každá jednotlivá informace nachází.
Základ musíte mít především v hlavě a knihy považovat za nástroj, který vám může pomoci ve chvíli, kdy potřebujete něco ověřit nebo dohledat.
Osobně jsem u svých zkoušek na daňového poradce od KDP žádné podobné knihy neměl. Měl jsem pouze zákony a zkoušky jsem zvládl. Proč? Protože jsem se naučil se zákony pracovat, číst mezi řádky a přemýšlet analyticky.
A právě toto je podle mě schopnost, kterou řada uchazečů dostatečně netrénuje.
Nestačí pouze vědět, že určitá informace někde existuje. Musíte nad daněmi přemýšlet a umět jednotlivé oblasti propojovat.
Všímám si například, že u zkoušek často uspějí uchazeči, kteří se mě již během přípravy ptají na sofistikované otázky. Je na nich vidět, že se nesnaží pouze zapamatovat správnou odpověď, ale skutečně přemýšlejí o tom, proč je odpověď správná a jak by se situace změnila při jiných okolnostech.
Přípravný kurz SM tax by měl uchazečům přípravu především zjednodušit a ušetřit čas, který by jinak museli věnovat samostatnému pochopení jednotlivých oblastí. V kurzu se snažím problematiku vysvětlovat jednoduše, srozumitelně a bez zbytečné vaty.
Ani nejlepší kurz ale nenahradí čas věnovaný vlastní přípravě.
A právě zde podle mě vzniká další zásadní problém. Řada lidí si na přípravu jednoduše neudělá dostatek času.
Pokud chcete zkoušky skutečně zvládnout, je potřeba do přípravy investovat velké množství energie. Nechcete být přece jen „nějaký“ daňový poradce. Cílem by mělo být stát se erudovaným a uznávaným poradcem, který má přehled, přemýšlí v souvislostech a dokáže si poradit i se situací, kterou nikdy předtím neviděl.
V první části zkoušek, která zahrnovala zejména DPFO, DPPO a účetnictví, se zúčastnilo 245 uchazečů a úspěšnost činila pouze 22,8 %.
Ve druhé části, zaměřené zejména na DPH a malé daně, bylo 254 uchazečů a úspěšnost dosáhla 49,6 %.
Rozdíl je tedy opravdu výrazný.
Pojďme se ale podívat na jednotlivé části a na to, zda jejich obtížnost podle mě této nízké úspěšnosti skutečně odpovídala.
V teoretické části prvního dne se objevilo poměrně dost otázek na přeměny, což není překvapivé, protože s tímto tématem se již dá pravidelně počítat.
Upřímně mě zde nic zásadního nepřekvapilo. Řada otázek se opakuje a uchazeč, který si přeměny důkladně prošel, by zde neměl mít větší problém.
Ani otázky z daňového řádu nebyly nijak zvlášť záludné.
Co mě naopak překvapilo, bylo množství dotazů z oblasti profesních předpisů. Některé byly poměrně neobvyklé a uchazeč zde potřeboval znalosti nejen zákona o daňovém poradenství, ale například i stanov KDP ČR a dalších souvisejících předpisů.
Pozitivně hodnotím skutečnost, že řada otázek vycházela přímo z praxe. Za to má u mě KDP plusové body.
Obtížnost: 3/10
Část DPFO se skládala ze tří samostatných částí. To není překvapivé, protože KDP již zpravidla nedává jeden dlouhý souvislý příklad. Tento způsob je podle mě spravedlivější i z hlediska bodování. Pokud totiž uchazeč udělá chybu hned na začátku jednoho rozsáhlého příkladu, může se tato chyba následně promítnout do celého výpočtu.
Rozdělení do více menších částí navíc umožňuje otestovat širší okruh problematiky.
První část se soustředila na ukončení podnikatelské činnosti a následný rozprodej majetku.
Nepřišlo mi zde nic vyloženě extrémně obtížného. Několik chytáků samozřejmě zadání obsahovalo – například časové testy po ukončení činnosti, prodej majetku ve ztrátě a následný zápočet v rámci stejného druhu příjmů.
Podle mě ale šlo o poměrně standardní věci, které by zkušenější uchazeč měl rozpoznat.
Zajímavá byla hned první transakce týkající se prodeje automobilu. Zde podle mě mohl mít problém poměrně velký počet uchazečů.
Jednalo se o aplikaci § 23 odst. 4 písm. e) ZDP, podle kterého lze za splnění zákonných podmínek nezahrnout do základu daně část příjmu odpovídající dříve daňově neuplatněným výdajům – v daném případě neuplatněné části daňových odpisů.
Druhá část byla zaměřena na paušální režim.
Za mě zde nebylo nic zásadně překvapivého ani žádný mimořádný chyták. Tuto část bylo možné zvládnout poměrně v klidu.
Zajímavé bylo, že po delší době KDP požadovala také samotný výpočet pojistného OSVČ. Uchazeč tedy musel mít nejen teoretické znalosti, ale zároveň prakticky zvládnuté výpočty.
Třetí část se týkala zaměstnaneckých akcií a postupu podle § 6 odst. 14 a 15 ZDP.
Právě toto už považuji za podstatně složitější oblast.
Zaměstnanecké akcie prošly v poslední době řadou změn a novelizací a není vůbec jednoduché se v celé problematice správně zorientovat.
Navíc nešlo o obyčejný mechanický výpočet. Uchazeč musel mít poměrně detailní znalost problematiky, aby mohl v této části získat větší množství bodů.
Celkově považuji DPFO za jednu z náročnějších částí. První dvě oblasti sice samy o sobě nijak extrémně obtížné nebyly, ale zadání obsahovalo velké množství textu a požadavků. Uchazeč se tak mohl velmi snadno dostat pod výrazný časový tlak.
Obtížnost: 7/10
První část příkladu byla zaměřena na odpisy.
Neobjevilo se zde nic, co by nebylo obsaženo v knize DAŇOVÝ PROFÍK. Uchazeč, který si tuto problematiku důkladně prošel, by proto neměl mít zásadní problém.
Neříkám, že šlo pouze o jednoduché transakce. Několik menších chytáků zde samozřejmě bylo, ale nic, co by podle mě mělo být výrazně časově náročné.
Druhá část se týkala odpočtu na výzkum a vývoj.
Vzhledem k tomu, že jsem očekával, že se tato oblast u zkoušek objeví, zařadil jsem ji také do písemné simulace podzimních zkoušek.
Uchazeč, který tedy prošel novinky účinné od 1. 1. 2026 a následně absolvoval naši simulaci, by zde podle mě neměl mít zásadní problém.
Třetí část byla zaměřena na korekce a obsahovala deset transakcí.
Žádná z nich nebyla mimořádně složitá. Oceňuji ale, že nešlo pouze o notoricky známé transakce, které se ve zkouškách opakují stále dokola.
Kdo pochopil princip korekcí a důkladně prošel DPPO, měl by tuto část zvládnout poměrně rychle. Výraznější chytáky jsem zde našel dva.
Prvním byla úhrada mezd nepeněžním plněním, kdy se nejedná o benefit.
Druhým byla tvorba rezervy na odměny včetně souvisejících pojistných odvodů, na což se velmi často zapomíná.
Obě oblasti jsou ale součástí přípravy i knihy DAŇOVÝ PROFÍK.
U poslední části mě až překvapilo, jak moc jsem se trefil do samotného zkouškového zadání.
V simulaci písemných zkoušek jsem totiž mimo jiné testoval také znalost zpětného uplatnění daňové ztráty.
Pokud tedy některý uchazeč z mého kurzu tuto část DPPO nezvládl, poměrně mě to překvapuje. Velká část zkoušené problematiky byla totiž přímo součástí simulace.
Mám proto radost, že moje intuice při odhadu zkouškových témat opět zafungovala.
Obtížnost: 6/10
První část byla zaměřena na inventarizaci.
Dle mého názoru jde o téma, které mají uchazeči obecně poměrně rádi. KDP zde nicméně zařadila pět sofistikovanějších transakcí, u kterých bylo potřeba skutečně přemýšlet.
Nešlo ale o nic nezvládnutelného a právě zde bylo podle mě možné získat velké množství bodů.
Druhá část se týkala kurzových rozdílů.
Ani zde se neobjevily žádné extrémní chytáky a vše bylo možné relativně snadno dohledat v knize ÚČETNÍ BIBLE.
Nebyla zde ani řada složitých výpočtů. U mnoha transakcí dokonce stačilo správně uvést, že kurzový rozdíl vůbec nevzniká. Tuto část proto bylo možné zvládnout poměrně rychle.
Poslední část se týkala nákupu pohledávky, jejího přecenění a dopadu na odloženou daň.
Tento typ příkladu se již v minulých letech několikrát objevil, takže by uchazeče neměl zásadně překvapit. Také v knize bylo možné podobný příklad najít a rychle se podle něj zorientovat.
Celkově hodnotím účetnictví jako jedno z nejlehčích zadání za poslední dobu.
Obtížnost: 4/10
Hodnocení jednotlivých částí:
Průměr I. dne: 5,0/10
Druhá část teoretického testu byla určitě náročnější, zejména kvůli nepoměru mezi otázkami z DPH, malých daní a poté daňového řádu, AML, profesních předpisů a ESM.
Dotazy k DPH byly jednoduché a bez větších záludností.
Také u malých daní se poměrně často opakovaly otázky z předchozích let, takže ani zde nebylo mnoho překvapení.
Podstatně náročnější byly některé otázky z profesních předpisů. Opět se ukázalo, že uchazeč musí velmi dobře znát předpisy KDP ČR, a nikoli pouze samotný zákon o daňovém poradenství.
Je vidět, že KDP klade stále větší důraz právě na profesní znalosti, s čímž osobně souhlasím.
AML prověrky jsou v praxi stále častější a náročnější. Daňový poradce by proto měl detailně vědět, co může a nemůže s klientem sjednat, jak řešit případná pochybení, jak postupovat při výslechu policií, při předvolání k soudu apod.
To všechno je skutečnou součástí výkonu profese.
Obtížnost: 4/10
DPH se tentokrát neslo v duchu zemědělství, což je poměrně oblíbené téma KDP.
Ani zde jsem ale nenašel nic, co by nebylo obsaženo v knize DAŇOVÝ PROFÍK.
Za mě šlo spíše o jedno z lehčích zadání. Nebyly zde žádné zbytečné extrémní chytáky a domnívám se, že získat alespoň 50 % bodů bylo poměrně dobře zvládnutelné.
Obtížnost: 5/10
Od doby, kdy byla silniční daň zásadně přepracována, mám pocit, že v této oblasti už nelze vymyslet mnoho opravdu zajímavých záludností.
Pokud se tedy silniční daň u zkoušek objeví, vnímám ji spíše jako určitou záchrannou část, ve které lze relativně snadno získat body.
Obtížnost: 2/10
Daň z nemovitých věcí bývá u zkoušek velkým strašákem. Ačkoli jde z pohledu celého daňového systému o relativně malou daň, zadání z ní bývají často velmi záludná.
První část byla jednoduchá a bez výraznějšího chytáku.
V kurzu několikrát opakuji, že například pergola sama o sobě nemá vliv na zdanění, takže uchazeč kurzu SM tax by se zde neměl nechat nachytat.
Druhá část příkladu byla o něco těžší, protože řada uchazečů nevěděla, jak naložit s komínem. Jakmile se v zadání objeví inženýrská stavba podle přílohy k DZNV, bývá to pro mnoho uchazečů problém.
Pokud je ale v zadání jasně uvedena klasifikace stavebních děl CZ-CC, je tím zároveň dána cesta k řešení. V tomto případě šlo o zdanění jako inženýrské stavby typu N.
Ani tato část tak podle mě neměla představovat zásadní problém. Zadání bylo poměrně jasné a neobsahovalo žádnou mimořádnou záludnost.
Třetí část už byla podle mě skutečně záludná. Řada uchazečů zde postupovala podle § 13a odst. 11 DZNV.
Je však potřeba si uvědomit, že pro účely daně z nemovitých věcí je rozhodující stav k 1. lednu daného zdaňovacího období, viz § 13b odst. 1 DZNV.
Pokud tedy usnesení o dědictví nabylo právní moci ještě před 1. 1., je k 1. 1. vlastníkem již dědic. Postupuje se proto ve standardním režimu podle § 13a odst. 1 DZNV a daňové přiznání se podává do 31. 1.
Jiná situace by nastala například při koupi nemovitosti, protože zde vlastnické právo vzniká vkladem do katastru. V takové situaci by za splnění podmínek mohl být relevantní § 13a odst. 11 DZNV. U dědictví však vlastnické právo samotným vkladem do katastru nevzniká.
Celkově hodnotím DZNV pozitivně také proto, že byla rozdělena do několika menších částí. Uchazeč tak měl možnost získat body i tehdy, pokud jednu z částí nevyřešil správně.
To považuji za výrazně lepší způsob zkoušení než jeden velký souvislý příklad.
Obtížnost: 5/10
Z částí, které hodnotím:
Průměr II. dne: 4,0/10
Druhý den mi tedy podle mého subjektivního hodnocení vyšel dokonce o něco jednodušší než první. To odpovídá i celkové úspěšnosti zkoušek.
Pokud zprůměruji všech osm hodnocených částí:
Za mě tedy rozhodně neplatí, že by podzimní zkoušky 2026 byly nějakým extrémem nebo že by KDP připravila mimořádně těžké zadání.
Naopak. V řadě částí se objevovala témata, která se již v minulosti opakovala, některé příklady byly velmi podobné dřívějším zadáním a mnoho oblastí bylo možné předvídat.
Největší problém proto podle mě není v samotné obtížnosti zkoušek. Problém je spíše v tom, jak se na ně uchazeči připravují.
Musíte pochopit systém. Musíte umět pracovat se zákonem. Musíte dokázat spojovat jednotlivé informace a přemýšlet nad tím, proč určité pravidlo funguje právě tak, jak funguje.
Protože přesně ve chvíli, kdy KDP vezme známé pravidlo a zasadí ho do trochu jiné situace, se ukáže rozdíl mezi člověkem, který se látku naučil, a člověkem, který jí skutečně rozumí.
A právě to je podle mě jedna z hlavních věcí, které rozhodují o úspěchu u zkoušek na daňového poradce.
