Písemná zkouška JARO 2026 – zpětná vazba
Teoretický test v I. písemné části byl vcelku jednoduchý. Líbí se mi, že se KDP poměrně výrazně soustředí na AML, které v praxi řešíme neustále. Zařadila také novinku dle § 6a ZDP a poměrně dost dotazů na OP. Nezklamala ani oblast fúzí, objevily se tedy i dotazy na toto téma, nicméně nešlo o nic zvlášť obtížného. Celkově hodnotím tuto část velmi pozitivně a bez větších problémů se dala zvládnout (obtížnost: 2/10).
Příklad na DPFO se opravdu povedl. Rozhodně mi nepřišel těžký, protože přibližně 50 % bodů se dalo získat bez větších problémů díky poměrně velkému množství „záchranných“ bodů. Fascinuje mě však, jak dobře příklad pracoval s novinkami, například s úrokem za pozdě vyplacenou mzdu. Aby uchazeč tento příklad zvládl obstojně, musel mít velmi hluboké a široké znalosti v oblasti FO, jelikož příklad cílil prakticky na vše – od daňové evidence, odpisů, cenných papírů, dědictví a vkladů až po děti, nájem a kapitálový majetek. Zadání se podle mě povedlo a časově se dalo zvládnout přibližně do 70 minut (obtížnost: 5/10).
Příklad na DPPO byl podle mého názoru jeden z nejlehčích, které jsem za poslední roky viděl. Korekce VH neobsahovala nic záludného – objevily se zde typické příklady na korekce, tedy stále se opakující schémata. Druhá část se týkala výplat vlastního kapitálu, což opět nebylo příliš obtížné, a poslední část byla zaměřena na data u výplat srážkové daně. Zde bylo potřeba pouze vědět, že srážková daň se odvádí do konce měsíce následujícího po sražení, a dále znát fikci tří měsíců od schválení výplaty valnou hromadou. To bylo v podstatě vše. Domnívám se, že časově se tato část dala zvládnout opravdu rychle, pokud byl člověk dobře připravený (obtížnost: 3/10).
ÚČTO bylo kamenem úrazu, kvůli kterému si mnoho lidí doslova „vyrazilo dech“, a právě proto I. část zkoušky nezvládli. To bývá tradiční kompenzace za jednodušší DPFO a DPPO. První část byla zaměřena na orientaci v obratové předvaze, přičemž se domnívám, že člověk bez praxe mohl mít s orientací značné problémy. Nejenže byly dotazy velmi zákeřné, ale tato část byla také mimořádně časově náročná, takže zde řada uchazečů ztratila velké množství času. Druhá část se týkala určení pořizovací ceny stroje. Jednotlivé transakce byly jednoduché až na jednu, přičemž pokud uchazeč chybně určil právě tuto transakci, měl bohužel špatně celé zadání. Jednalo se o mzdu zaměstnanců, kteří uklízeli nepořádek po instalaci stroje. Tento náklad je součástí pořizovací ceny stroje, a měl tedy být účtován na účet 042. Mnoho lidí jej však zaúčtovalo na účet 521, čímž si celé zadání pokazili. Zbytek bodů byl poměrně triviální, avšak kvůli této záludnosti to bylo prakticky irelevantní a zároveň velmi časově náročné. Poslední část byla spíše „záchranná“ – jednalo se o odpisy se zbytkovou hodnotou, určení odložené daně z ÚZC a DZC a zaúčtování vyřazení stroje. Bohužel tuto část hodnotím jako velmi obtížnou, a to především kvůli časové náročnosti a zákeřnému zadání, kdy se člověk musel velmi dobře orientovat v účetních předpisech a nesměl se nechat nachytat na jediné transakci při zařazení majetku (obtížnost: 7/10).
Celkový průměr z prvního dne: 4,25/10
Teoretický test v II. písemné části překvapil nejen svou složitostí, ale také rozmanitostí. Objevilo se zde poměrně hodně dotazů na daňový řád a především na profesi ve spojitosti s AML. Je vidět, že KDP AML výrazně propaguje, protože pro praxi daňových poradců jde o velmi důležitou oblast. Kdo tedy neměl dobře nastudované AML předpisy, měl test bohužel poměrně náročný (obtížnost: 5/10).
DZNV nepřekvapila, protože tato část bývá tradičně obtížná. První část byla poměrně komplikovaná, jelikož uchazeč musel disponovat velmi kvalitními komplexními znalostmi, aby ji zvládl. Zbytek už mi tak náročný nepřišel. Stačilo si uvědomit, že rozhledna nebude předmětem daně, protože se nejedná o inženýrskou stavbu, a následně bylo potřeba určit, který místní koeficient má přednost. To se dalo vyčíst z knihy DAŇOVÝ PROFÍK (obtížnost: 6/10).
Spotřební daň byla rozdělena do několika částí. První část se týkala piva a problematiky malého nezávislého pivovaru. Zde šlo pouze o otázku několika minut, než si člověk uvědomil, jakou sazbu aplikovat. Druhý příklad byl zaměřen na elektřinu, což bylo poměrně specifické a neobvyklé zadání, nicméně vše se dalo velmi dobře vyčíst přímo ze zákona. Za mě tedy spotřební daň nebyla nijak zvlášť náročná (obtížnost: 4/10).
DPH mi přišlo poměrně náročné. Nejen kvůli samotné fúzi, ale také proto, že zadání byla velmi dlouhá a obsahovala zbytečně mnoho „vaty“. Celkově mi koncepčně příliš nedávala smysl. Měl jsem pocit, že KDP vymýšlela jednu záludnost za druhou a člověk se postupně ztrácel v logice a návaznosti zadání. Samotné jednotlivé transakce přitom nebyly až tak složité, pokud měl uchazeč dostatek času na rozluštění logiky zadání. Proto hodnotím DPH jako nejnáročnější část celé zkoušky (obtížnost: 8/10).
Celkový průměr z druhého dne: 5,75/10
Celkový průměr písemné části JARO 2026: 5/10