Jak podnikat jako student na „IČO“?

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) je fyzická osoba, která podniká na vlastní jméno, samostatně a za účelem zisku. Samotné založení živnosti je dnes velmi jednoduchá záležitost, podstatně složitější jsou na to navazující zdanění a pojistné odvody. Tento článek se zabývá veškerými potřebnými kroky k úspěšnému, a hlavně správnému založení živnosti, vedení potřebné evidence a následné správné vyplnění přehledů sociálního a zdravotního pojištění a daňového přiznání.

Před tím, než si zajdeme na živnostenský úřad, bychom měli mít jasno v tom, v jaké oblasti chceme podnikat. Ne všechny podnikatelské činnosti jsou živnostmi. Například umělci, kteří využívají výsledků své dušení tvůrčí činnosti, nepotřebují mít k výkonu své činnosti žádné oprávnění.

O jaký druh živnosti se jedná?

V přílohách živnostenského zákona lze zjistit, o jaký druh živnosti se jedná. Živnosti jako takové rozdělujeme na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti lze provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. Živnost pak vzniká dnem ohlášení, tzn., že živnost se může provozovat ihned po ohlášení, a to i když podnikatel nemá ještě v ruce živnostenské oprávnění.

Ohlašovací živnosti dělíme na řemeslné, vázané a volné. Řemeslné živnosti najdeme v příloze č. 1 živnostenského zákona, jedná se například o truhláře, klempíře, pekaře, skláře či kadeřníka). Vázané živnosti najdeme v příloze č. 2 živnostenského zákona, jedná se například o projektové činnosti ve výstavbě nebo činností účetních poradců a jako poslední jsou živnosti volné, nevyžaduje se u nich prokazování odborné ani jiné způsobilosti (musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti). Volné živnosti najdeme v příloze č. 4 živnostenského zákona.

U koncesovaných živností se musí prokázat odborná způsobilost, která je upravena právními předpisy v příloze č. 3 živnostenského zákon a živnostenským oprávněním pro výkon těchto živností je tzv. koncese. Jedná se například o taxislužby.

Nejčastěji se bude jednat o živnost volnou, která se dále dělí na dalších 80 oborů. Při ohlašování živnosti je třeba na živnostenském úřadě oznámit, jaké všechny činnosti budeme vykonávat a dle toho například zvolit obory volné živnosti. Pokud bychom později chtěli přidat další činnost, můžeme, ale tento úkon podléhá správnímu poplatku.

Co je třeba splnit k získání živnosti?

Nejprve si rozebereme všeobecné podmínky provozování živnosti. Jedná se především o svéprávnost a bezúhonnost. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně. Mezi další překážky provozování živnosti patří například situace, kdy je na majetek fyzické osoby vyhlášený konkurs.

Řemeslné živnosti může podnikatel vykonávat, pokud doloží potvrzení o dosaženém vzdělání (například výuční list, maturitní vysvědčení či doklady o ukončeném vyšším odborném nebo vysokoškolském vzdělání v dané oblasti). Pokud má podnikatel vzdělání v příbuzném oboru, postačí, když doloží doklad o odborné způsobilosti v tomto oboru a následně doklad o jednoleté praxi v oboru, ve kterém hodlá podnikat.

U vázané živnosti jsou specifické podmínky, ty naleznete ve zvláštních právních předpisech, na které živnostenský zákon odkazuje.

U volné živnosti není třeba odborná ani jiná způsobilost. Pro získání živnostenského oprávnění postačí, když ohlašovatel splní všeobecné podmínky k provozování živnosti.

Jaký je postup pro získání živnostenského oprávnění?

K provozování živnosti je zapotřebí získat živnostenské oprávnění. To vznikne buď dnem ohlášení, nebo dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Je třeba se dostavit na živnostenský úřad, vyplnit jednotný registrační formulář, předložit občanský průkaz, případné doklady prokazující vaši odbornou způsobilost či existenci odpovědného zástupce a zaplatit poplatek 1 000 Kč., doložit případně potvrzení o studiu.

Živnostenský úřad přezkoumá předložené doklady, opatří si výpis z trestního rejstříku, čímž zkontroluje bezúhonnost ohlašovatele. Následně provede zápis do živnostenského rejstříku. Ze zákona k tomu má lhůtu 5 dní. Vydá vám identifikační číslo (IČ), na které si budete fakturovat.

Dále budeme mít určité termíny pro nahlášení naší činnosti následujícím institucím: finanční úřad (do 15 dnů ode dne zahájení činnosti), Česká správa sociálního zabezpečení (do 8 dnů ode dne zahájení činnosti), příslušná zdravotní pojišťovna (do 8 dnů ode dne zahájení činnosti). Je třeba se zeptat na živnostenském úřadě, zda oznámení těmto institucím učiní za vás, či je třeba oznámení učinit samostatně. Pokud jste studentem je třeba zaslat na každý úřad potvrzení o studiu. Příslušné úřady si vybíráme podle místní příslušnosti, u fyzické osoby to je trvalý pobyt. Česká správa sociálního zabezpečení vám vydá variabilní symbol, který je třeba si pečlivě uchovat. Veřejných zdravotních pojišťoven je mnoho, skutečnost, že podnikáte oznamujete své zdravotní pojišťovně.

Jaké výhody a nevýhody přináší podnikání na „IČO“?

Mezi výhody podnikání OSVČ lze zařadit zejména rychlé, mnohdy levné a jednoduché zahájení, není třeba žádný počáteční vklad jako u právnických osob (základní kapitál). Ze strany státu jsou OSVČ méně právně regulovány, například není povinnost vést podvojné účetnictví. Výdaje lze uplatňovat paušálně nebo vést tzv. daňovou evidenci (evidovat skutečné výdaje).

Mezi nevýhody lze zařadit podnikatelské riziko (ručím celým svým i osobním majetkem), platba záloh na pojistné je daňově neuznatelným výdajem.

Jakou evidenci je třeba vést?

Máme příjmy z podnikání a s tím související výdaje. Pojďme se podívat na stranu příjmů. Je třeba mít na paměti, že fyzická osoba (OSVČ) pracuje na cash principu, tzn., že zdaňuje pouze příjmy, které jsou obdržené na běžném účtu (pokud nevedeme podvojné účetnictví). Pokud tedy vystavím fakturu za grafické práce v hodnotě 10 000 Kč a do konce roku mi tato faktura nebude proplacena, příjmy jsou 0 Kč. Všechny příjmy je třeba doložit nějakým dokladem – nejlépe vystavenou fakturou, která je následně uhrazena bezhotovostně nebo v hotovosti. Je také možnost doložit příjmy i výpisem z bankovního účtu. Zde je třeba upozornit na problémy z praxe. Není třeba zakládat speciální „firemní“ účet, stačí mít běžný účet, který používáme i k osobním účelům. Finanční úřad si při daňové kontrole může vyžádat přístupy k běžným účtům, pak je na vás, jak budete prokazovat vaše příjmy. Daňové břemeno je na straně daňového poplatníka (OSVČ).

Pokud založím živnost v průběhu roku 2021, pro daňové přiznání a přehledy mě budou zajímat pouze příjmy inkasované na běžný účet v průběhu roku 2021 (alternativně zaplacené v hotovosti).

Pojďme se podívat na stranu výdajů, která je trochu komplikovanější. Pokud abstrahujeme od možnosti vést podvojné účetnictví, které v rámci tohoto příspěvku pro zjednodušení neřešíme, máme dvě možnosti, jak uplatňovat výdaje související s podnikáním. Můžeme uplatňovat skutečné výdaje či výdaje procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje). Skutečné výdaje je třeba opět doložit konkrétními doklady. Pokud při daňové kontrole nebudeme mít patřičné doklady, finanční úřad tyto výdaje vyloučí, tím se zvýší základ daně a samostatně i související daň. Dále je třeba brát v potaz, že do skutečných výdajů lze zařadit pouze výdaje, které souvisí s dosahováním našich zdanitelných příjmů. Není tedy možné do výdajů zahrnout něco, co vůbec nesouvisí s naší podnikatelskou činností. Je třeba podotknout, že platby sociálního a zdravotního pojištění, pokuty od státních institucí a například samotná daň z příjmů fyzických osob jsou výdaji daňově neuznatelnými. Může i nastat situace, kdy naše skutečné výdaje jsou vyšší než příjmy, a tak vznikne ztráta.

Druhá možnost je uplatnění paušálních výdajů, u kterých máme 4 pásma a také stropy. Daný paušální výdaj vychází vždy ze stropu 2 000 000 Kč. Pokud tedy budou naše příjmy vyšší než 2 000 000 Kč, výdaje budeme počítat pouze ze stropu 2 000 000 Kč. Pásma paušálních výdajů jsou následující – 80 % (strop 1 600 000 Kč), 60 % (strop 1 200 000 Kč), 40 % (strop 800 000 Kč), 30 % (strop 600 000 Kč). První paušál ve výši 80 % lze použít na řemeslnou činnost, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, 60 % na neřemeslnou živnost – ekonomické poradenství, účetní služby, taxislužby, grafické práce, marketing, IT správa, lektorská činnost. Paušál ve výši 40 % lze použít u svobodných povolání, příjmů z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů – patří sem například daňoví poradci, tlumočníci, soudní znalci, auditoři, notáři apod. Posledním pásmem je 30 %, který uplatníme u příjmů z nájmu majetku, který je součástí obchodního majetku poplatníka. Příjmy z nájmu rozebereme detailněji níže. Pokud tedy zvolíme paušální výdaje, nemusíme schovávat účtenky ani žádné další doklady stvrzující nákup (výdaj). Paušální výdaje se vyplatí i pro daňové subjekty, které nemají skoro žádné skutečné výdaje.

Pokud mám více druhů činností, na každou činnost se použije relevantní pásmo paušálních výdajů.

Co je daňová evidence?

Daňová evidence se bude týkat pouze poplatníků, kteří evidují skutečné výdaje. U daňové evidence se evidují pouze příjmy a výdaje a dále majetek a závazky. V zákoně není uvedeno, jak by měla daňová evidence vypadat, postačí excel, kde budeme evidovat příjmy a výdaje, datum vzniku příjmu a výdaje a například podstatu příjmu či výdaje.

Vyjma příjmů a výdajů je také třeba vést evidenci zásob, pohledávek a závazků. Pokud je OSVČ plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), je nutné vést i evidenci pro účely DPH, více o DPH níže.

Jak naložit s příjmy z Airbnb?

Příjmy z nájmu lze u fyzické osoby zdaňovat dvojím způsobem. Celý článek se odkazuje na příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen „ZDP“), které podléhají i platbám pojistného. Existují ale příjmy z nájmu (§ 9 ZDP), které nepodléhají pojistným odvodům. Jaký je tedy rozdíl? Začneme nájmem nemovité věci. Pokud se jedná o dlouhodobý nájem nemovité věci, která není vložena do obchodního majetku fyzické osoby, pak se jedná o příjmy z nájmu dle § 9 ZDP. Pronajatá nemovitá věc je součástí obchodního majetku, pokud je evidována v daňové evidenci poplatníka.  Pokud by nemovitá věc byla vložena do obchodního majetku, pak příjmy z nájmu této nemovité věci budou příjmem ze samostatné činnosti (podnikání) dle § 7 ZDP.  

Dále je třeba upozornit na krátkodobý nájem nemovité věci. Příležitostný, krátkodobý nájem nemovité věci bude vždy zdaňován v rámci § 9. Výjimkou jsou ubytovací služby Airbnb. Pokud k nájmu nabízíme i další služby, například úklid, servis apod, pak se již nejedná o nájem jako takový, ale o ubytovací službu, z níž příjmy zdaňujeme v rámci příjmů z podnikání dle § 7 ZDP.

Musím řešit DPH?

Ano, musíme. Pokud začnu podnikat, je třeba si hlídat obrat 1 000 000 Kč, který je definován v § 4a zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). Pojďme tedy na DPH od začátku. Pokud založím živnost v roce 2021, nestanu se hned plátcem DPH. Co se tedy stane v daňové evidenci, pokud jsem neplátce DPH a nakupuji produkty či služby od plátce DPH? Mým výdajem je nejen částka bez DPH, ale i samotná DPH, kterou musím svému dodavateli zaplatit a který ji následně odvede státu.

Uveďme si příklad postupu registrace. Obrat 1 mil. Kč překročím 18. srpna 2021, do 15. září je třeba podat přihlášku k registraci k DPH na finanční úřad a od 1. října jsem plátcem DPH. DPH je velmi složitá daň, které se tentokrát bohužel více věnovat nebudeme, možná někdy příště.

Sleva na studenta a daňové zvýhodnění

Jako student, ať už prezenčního studia či dálkového (kombinovaného), vysoké školy, mám nárok na slevu na studenta. Měsíční částka činí 335 Kč (roční 4 020 Kč). Každý kalendářní měsíc je třeba zkoumat zvlášť, pokud bych nastoupil na školu 2. října, slevu mohu uplatnit již za měsíc listopad. Vždy se posuzuje stav k 1. dni daného kalendářního měsíce. Pokud bych ukončil střední školu maturitním vysvědčením a dále pokračoval na vysokou školu, slevu na studenta mohu uplatnit i během letních prázdnin. Slevu na studenta je při studiu vysoké školy možné uplatnit až do věku 26 let. Výjimkou je doktorandské prezenční studium, kde mohu slevu na studenta uplatnit do dovršení věku 28 let.  Při kombinovaném studiu na střední škole nemám nárok na slevu na studenta.

Pokud ještě studující dítě žije ve společně hospodařící domácnosti s rodiči, mohou rodiče uplatnit nárok na daňové zvýhodnění. U kombinovaného studia mají rodiče nárok na daňové zvýhodnění pouze tehdy, pokud se jedná o vysokou školu. Student může být i OSVČ nebo může být zaměstnaný, pokud ale bude stále student, lze uplatnit daňové zvýhodnění. Skutečnost, že sám student na sebe uplatní základní slevu na poplatníka, není překážkou tomu, aby rodiče uplatnili daňové zvýhodnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit i pokud student žije na koleji (jedná se o dočasné ubytování). Pokud by dítě po maturitě nešlo na vysokou školu, daňové zvýhodnění mohou rodiče uplatnit i za červen., za měsíce prázdnin (červenec a srpen) mohou rodiče uplatnit daňové zvýhodnění pouze za předpokladu, že v těchto měsících existují dny, kdy není vyživované dítě nemocensky pojištěno.

Příklad č. 1

Maturitní zkouška byla vykonána 14. května 2021 a ihned 15. května nastoupil student do pracovního poměru. V pracovním poměru byl do 28. července 2021. Od 3. srpna 2021 opět nastoupil do dalšího pracovního poměru.

Řešení:

Daňové zvýhodnění náleží rodičům i za měsíce červenec a srpen, neboť ani jeden z těchto měsíců nebylo dítě po celý měsíc nemocensky pojištěno.

Konec příkladu č. 1

Jak podat daňové přiznání?

Daňové přiznání si můžete sestavit sami na stránkách finanční správy prostřednictvím daňového portálu. Termín pro podání je vždy 3 měsíce od konce zdaňovacího období, za které podáváme daňové přiznání. Za rok 2021, bude termín do 1. dubna 2022 (datum se může měnit s ohledem na víkendy a svátky, pak se rozhodný den posune na první následující pracovní den). Pokud budeme podávat daňové přiznání elektronicky, lhůta se prodlužuje o 1 měsíc. Také je možnost využít podání daňového přiznání prostřednictvím daňového poradce či advokáta, v takovém případě je lhůta až 6 měsíců (do 1. července 2022).

K daňovému přiznání je třeba přiložit následující podklady – potvrzení o studiu, potvrzení o zdanitelných příjmech (pokud máme příjmy z brigád či zaměstnání), potvrzení o zaplacených úrocích na hypotečním úvěru (pokud si chci uplatnit úroky z hypotéky) apod.

V příloze č. 1 se vyplní informace o příjmech ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP. Vyplníme řádky příjmy a výdaje dle námi zvoleného způsobu uplatňování výdajů. Stačí se rozhodnout až při podávání daňového přiznání. Pokud budeme uplatňovat paušální výdaje, stačí doplnit pásmo paušálu a výdaje se nám automaticky spočítají (pokud využijeme možnosti vyplnit daňové přiznání prostřednictvím daňového portálu). Pokud vedu daňovou evidenci, je třeba vyplnit řádky dle informací z daňové evidence. Z dané přílohy nám vyjde dílčí základ daně, který se zdaní 15 % sazbou daně. V případě vyšších příjmů se rozdíl zdaní až 23 % sazbou daně (pokud základ daně bude vyšší než 48násobek průměrné mzdy).

V rámci daňového přiznání lze uplatnit slevy na dani, a to základní slevu na poplatníka ve výši 27 840 Kč (tato sleva se nekrátí – pokud tedy začnu podnikat v srpnu 2021, uplatním si celou částku), slevu na studenta 4 020 Kč, zde je třeba se dívat na počet měsíců studia. Slevu na studenta mohu uplatnit již za měsíc, ve kterém zahájím studium. Pokud během letního semestru a zimního semestru (v době letních prázdnin) nepřeruším studium, mám statut studenta i během prázdnin.

Daň je splatná ve stejné lhůtě, ve které musím přiznání k dani z příjmů podat.

Pokud bychom udělali chybu, lze podat opravné daňové přiznání (pokud jsem ještě v řádném termínu), pokud již ne, podává se dodatečné daňové přiznání.

Jak podat přehledy OSVČ?

Pojistné je třeba chápat podobně jako daně, akorát s jinou terminologií. U daní se používá základ daně, který se tedy spočítá jako příjmy – výdaje, kdežto u pojistného se to nazývá vyměřovací základ, který činí 50 % ze základu daně. U daní se bavíme o zdaňovacím období, kdežto u pojistného to je rozhodné období. Slovo pojistné v sobě zahrnuje jak sociální zabezpečení, tak i veřejné zdravotní pojištění. Sociální zabezpečení je odváděno České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), veřejné zdravotní pojištění je odváděno příslušné zdravotní pojišťovně. Sociální pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu, veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. U pojistného rozlišujeme dva režimy – hlavní a vedlejší činnost.

Pokud jsem po celý rok zaměstnán, kde je za mě odváděno pojistné nebo jsem student prezenčního či kombinovaného studia, budu považován za OSVČ vykonávající vedlejší činnost.

U vedlejší činnost se první rok podnikání OSVČ neplatí žádné zálohy. Pokud tedy založím živnost v srpnu 2021, a budu mít vedlejší činnost, nebudu muset hradit žádné zálohy od srpna do podání nového přehledu OSVČ. U hlavní činnosti se první rok podnikání platí minimální zálohy.

Vedlejší činnost

U vedlejší činnosti neexistuje minimální vyměřovací základ u veřejného zdravotního pojištění. Nejsme tedy omezeni nějakým minimálním limitem a zdravotní pojištění se zkrátka vypočítá z toho, co jsme vydělali. U sociálního pojištění existuje rozhodná částka, kterou když překročíme, budeme platit sociální pojištění. Rozhodná částka se spočítá jako součin 2,4násobku průměrné mzdy, která pro rok 2021 činí 35 441 Kč. Rozhodná výše tedy bude činit 2,4*35 441 = 85 058 Kč (tato částka platí pro podnikání po celý rok, pokud tedy založím živnost v průběhu, je třeba danou částku snížit o počet měsíců, kdy nepodnikám, za jeden měsíc tuto částku snižuji o 7 089 Kč). Porovnává se tedy rozhodná částka 85 058 Kč s dílčím základem daně dle § 7 ZDP (dílčí základ daně = příjmy – výdaje). Pokud tuto částku nepřesáhneme, nebudeme platit žádné sociální pojištění, pokud ale tuto částku přesáhneme, bude pojistné odvádět z našeho „zisku“ z podnikání, pokud je překročen minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění.

V průběhu rozhodného období se platí zálohy. Ještě jednou je třeba upozornit, že u vedlejší činnost se první rozhodné období žádné zálohy neplatí. Minimální výše zálohy sociálního pojištění u vedlejší činnosti bude činit 35 441*0,1/100*29,2 = 1 034,8772, zaokrouhleně 1 035 Kč. Jedná se o součin minimálního vyměřovacího základu, který je 10 % z průměrné mzdy a součinu příslušné sazby na sociální pojištění (29,2 %).

I u vedlejší činnost se setkáme s maximálním vyměřovacím základem, který se týká pouze sociálního pojištění. Jedná se o 48násebek průměrné mzdy.

Příklad č. 2

Uveďme si konkrétní příklad a data podání. Student VŠE v Praze založil živnost na grafické práce v srpnu roku 2020. Celkové příjmy za rok 2020 činily 120 000 Kč. Výdaje žádné neevidoval. Daňové přiznání bylo podáno v dubnu elektronicky (bez zastoupení daňovým poradcem).  

Řešení

Nejdříve vyřešíme daně. Výdaje student neevidoval, a tak uplatní paušální výdaje, které u grafických prací činí 60 %. Základ daně bude tedy 120 000 – 120 000*0,6 = 48 000 Kč. Z toho daň činí 15 %, tj. 48 000*0,15 = 7 200 Kč. Od této částky se odečte základní sleva na poplatníka 27 840 Kč a sleva na studenta 4 020 Kč. Daňová povinnost bude tedy rovna 0 Kč (po slevách nikdy nevznikne záporná daň). 

Zdravotním pojištění

Máme vedlejší činnost, neboť tu máme studenta prezenčního nebo kombinovaného studia na vysoké školy (tzv. „nezaopatřené dítě“), a tak nebude aplikován minimální vyměřovací základ a pojistné se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, který činí 50 % základu daně: 48 000/2 = 24 000 Kč. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 %, 24 000/100*13,5 = 3 240 Kč (doplatek na zdravotním pojištění).

Sociální pojištění

Zde je třeba prověřit rozhodnou částku, která činí pro celý rok podnikání 85 058 Kč. Jelikož nepodnikáme celý rok, budeme muset tuto částku snížit o 7 měsíců (leden–červenec), protože jsme začali podnikat až v srpnu. Upravená rozhodná výše bude činit = 85 058 – 7 089*7 = 35 435 Kč. Náš základ daně činí 48 000 Kč, a tak bude třeba odvést sociální pojistné. Je třeba si pohlídat minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti u sociálního pojištění, který činí 35 441*0,1 = 3 5444,1 Kč (zaokrouhleno na 3 545 Kč) * počet měsíců provozování živnosti = 3 545*5 = 17 725. Náš vyměřovací základ činí 48 000/2 = 24 000 Kč, a tak se bude pojistné počítat z částky 24 000 Kč, protože je vyšší. Doplatek pojistného bude činit = 24 000/100*29,2 = 7 008 Kč.

Splatnost

Daň z příjmů je splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, protože jsme přiznání podali elektronicky v průběhu dubna, uplyne lhůta 1. května 2022, ale protože se nejedná o pracovní den, posouvá se lhůta na následující pracovní den, tj. na 2. května 2022, v tento den je daň i splatná.  Nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění jsou splatné do 8 dnů od podání přehledů.

Na nové rozhodné období vznikne povinnost platit zálohy, a to na základě částek vykázaných v přehledech.

Veřejné zdravotní pojištění: 48 000*0,5/100*13,5/5 = 648 Kč. Nová výše zálohy bude činit 648 Kč. Vyměřovací základ u pojistného je 50 % ze základu daně, který vynásobíme sazbou 13,5 % a vydělíme počtem měsíců trvání živnosti v daném rozhodném období.

Veřejné zdravotní pojištění (záloha) je splatná do 8. dne následujícího měsíce, pokud tedy bude přehled podán v květnu, splatnost květnové zálohy bude do 8. června 2022. Sociální zabezpečení je splatné do konce příslušného měsíce. Pokud by tedy vznikla povinnost hradit zálohy a přehled byl podán v květnu, zálohu na sociální pojištění bude třeba odvést do konce května 2022.

Sociální zabezpečení: 48 000*0,1/100*29,2 = 1 401,6 (zaokrouhleno na 1 402 Kč) – nová výše zálohy. U sociálního zabezpečení se nová výše zálohy nedělí počtem měsíců výkonů živnosti v rozhodném roce předcházejícím.

Konec příkladu č. 2

Rekapitulace pojistného

  • Veřejné zdravotní pojištění

Veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu (1/2 ze základu daně). První rok vedlejší činnosti se zálohy neplatí. Další roky se vychází ze skutečně dosažených příjmů. U vedlejší činnosti neexistuje minimální vyměřovací základ. Nová záloha se platí v měsíci, kdy byl nebo měl být podán přehled. Přehled se podává nejpozději do 1 měsíce od podání daňového přiznání. Splatnost záloh u zdravotního pojištění činí do 8. dne měsíce následujícího po měsíce, za které se pojistné platí. Doplatek pojistného po podání přehledu je třeba uhradit do 8 dnů.

  • Sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení činí 29,2 % z vyměřovacího základu (1/2 ze základu daně). První rok vedlejší činnosti se zálohy neplatí. Další roky se vychází ze skutečně dosažených příjmů, kdy sociální zabezpečení se u vedlejší činnosti hradí pouze tehdy, pokud základ daně přesáhne rozhodnou částku, která pro rok 2021 činí 85 058 Kč. Pokud by nebyla překročena tato hranice, sociální zabezpečení bude 0 Kč. Pokud je překročena tato hranice, je třeba sledovat minimální vyměřovací základ, který u vedlejší činnosti činí 42 540 Kč. Nová záloha se platí v měsíci, kdy byl nebo měl být podán přehled. Přehled se podává nejpozději do 1 měsíce od podání daňového přiznání. Splatnost záloh u sociálního zabezpečení je do konce měsíce, za který se záloha platí. Doplatek pojistného po podání přehledu je třeba uhradit do 8 dnů.

Je třeba upozornit na jednu důležitou skutečnost. Pokud mám živnost a za dané období nemám žádné zdanitelné příjmy, je třeba podat oznámení na finanční úřad, kde uvedeme důvod nepodání daňového přiznání, pokud u sociálního zabezpečení nepřesáhnu rozhodnou částku, i tak je třeba podat přehled.

Je také možnost vstoupit do paušálního režimu, který nás odprošťuje od povinnosti podávat přiznání k dani z příjmů a přehledy sociálního a zdravotního pojištění. Platí se měsíčně paušální částka ve výši 5 469 Kč. Ale o paušální dani zase někdy příště…

Daňové poradenství

Pokud jsi student, který chce podnikat nebo podniká, neboj se na nás obrátit. Rádi poskytneme daňové poradenství nebo zpracujeme daňové přiznání či přehledy OSVČ. Můžeš se obrátit na telefon: 777 933 349.

Článek vyšel na Portál POHODA. Odkaz na článek je zde.

Přihlášení

Registrace

Vaše osobní údaje budou použity k podpoře vašich zkušeností s tímto webem, ke správě přístupu k vašemu účtu a k dalším účelům popsaným v naší ochrana osobních údajů.