Zkoušky na daňového poradce

Na úvod je třeba si říct, kdo to vůbec daňový poradce je. Jedná se o odborníka působícího v oblasti daní a účetnictví. Daňový poradce poskytuje komplexní servis pro své klienty, zastupuje své klienty při řízení s orgány finanční správy, poskytuje poradenství ekonomické, daňové, vede účetnictví, může psát i odborné články a stanoviska či vydávat publikace na daná témata. Jedná se o profesionála, který si prošel náročným procesem přípravy na zkoušky na daňového poradce a ví, jak správně ušetřit peníze a čas klientům. Je také ze zákona pojištěný, tudíž je tím chráněn nejen samotný daňový poradce, ale i klient.

Daňový poradce může svoji činnost vykonávat:

• svým jménem a na svůj účet;
• jako společník obchodní korporace, člen družstva, zaměstnanec oprávněného subjektu vykonávat daňové poradenství (obchodní korporace, družstvo);

Kdo může vykonat kvalifikační zkoušky?

Kvalifikační zkoušku nebo její část je oprávněna skládat fyzická osoba, která:

• má plnou způsobilost k právním úkonům;
• je bezúhonná;
• nevykonává zaměstnání, funkci nebo činnost, vedle nichž zvláštní právní předpis nepřipouští podnikání;
• nemá pracovněprávní, služební nebo jiný obdobný poměr ke státnímu orgánu nebo orgánu územní samosprávy, do jehož působnosti patří kontrola a rozhodování ve věcech daní;
• získala vysokoškolské vzdělání nejméně v rámci akreditovaného bakalářského studijního programu;
• nebyla v posledních pěti letech před podání žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části vyškrtnuta ze seznamu daňových poradců disciplinárním opatřením nebo na základě správního trestu.

Za bezúhonného se pro účely zákona o daňovém poradenství nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen:

• pro trestný čin související s předmětem daňového poradenství;
• pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze daňového poradenství a osobě, která se tohoto činu dopustila, je obava, že se dopustí stejného nebo obdobného činu při výkonu daňového poradenství.

Administrativní záležitosti daňového poradce

Daňový poradce se stává členem komory dnem zápisu do seznamu komory daňových poradců. Naopak členství zaniká vyškrtnutím z daného seznamu. Daňový poradce má právo se účastnit veškeré činnosti komory, volit a být zvolen do orgánů komory, předkládat návrhy, podněty, připomínky a stížnosti, být účastníkem kolektivního pojištění.

Daňový poradce musí vystupovat v souladu s posláním komory, dodržovat stanovy, vést spisovou evidenci a uchovávat ji 5 let (toto se nepoužije v případě, kdy je daňový poradce zaměstnancem), účastnit se jednání mimořádné valné hromady, převzít zastoupení po zemřelém daňovém poradci, oznámit komoře každou právnickou osobu, která s jeho pomocí vykonává daňové poradenství, a to do 30 dnů od zahájení výkonu, oznámit komoře ukončení výkonu právnické osoby, oznámit komoře e-mail a telefon, oznámit komoře formu výkonu daňového poradenství.

Každý daňový poradce, jakožto člen komory, musí platit členský příspěvek. Ten je splatný do konce března. Pokud je daňový poradce zapsán v průběhu roku, lhůta splatnosti činí 30 dnů od zápisu do seznamu. Daňový poradce má rovněž povinnost být profesně pojištěný. Dané pojištění je splatné do konce března.

Zkušební řád

Pokud se rozhodneme se účastnit kvalifikačních zkoušek na daňového poradce, je třeba vyplnit přihlášku. Termíny jsou uvedené na stránkách komory. V případě, že se vyskytne v přihlášce chyba, bude uchazeč komorou vyzván, aby v určeném termínu chybu napravil. Zkoušky na daňového poradce se konají dvakrát ročně – na jaře (většinou v dubnu) a na podzim (většinou v říjnu). O termínech zkoušek rozhoduje prezidium, které musí nejpozději do konce července stanovit termín zkoušek na následující sezónu. Nejpozději 30 dní před samotným zahájením zkoušek bude uchazeč obeznámen s místem konání. Poplatek za vykonání kvalifikační zkoušky činí 10 000 Kč. Poplatek je splatný nejpozději 20 dnů před samotným konáním zkoušky. Poplatek se nijak nekrátí dle toho, zda uchazeč jde na obě písemné části, nebo jenom na jednu.

Při rozpečetění příkladů musí být přítomny alespoň 3 členové komory. Zkoušky nejsou nijak veřejné, mohou tam být pouze zkušební komisaři nebo prezidiem písemně pověřený delegovaný zástupce (ten ovšem nemá právo zasahovat do průběhu zkoušek). Platnost písemných zkoušek je 2 roky. Z daného plyne, že když uchazeč zvládne pouze jednu část, má 2 roky na to, aby zvládl druhou část, v jiném případě mu první část propadne a musí ji opakovat. Pokud uchazeč nezvládne písemnou část, může vykonat další písemnou část až po uplynutí 3 měsíců. Lhůta běží od posledního dne kalendářního měsíce, v němž zkušební komise rozhodla o výsledku. Maximální doba trvání ústní části je 60 minut. V případě, že uchazeč nezvládne ústní část, může ji opakovat v případě, že zvládl obě písemné části a zároveň neuplynula lhůta 2 roky. Organizaci kvalifikačních zkoušek zajišťuje kancelář komory.

V případě úspěšného zvládnutí zkoušek má komora povinnost zapsat nového člena do seznamu komory daňových poradců do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy zkouška byla vykonána.

Jak probíhají zkoušky?

Dá se říci, že zkoušky začínají už ve chvíli vyplňování přihlášky. Přichází den D – písemné části. Písemná část kvalifikační zkoušky se většinou koná v hotelu v Brně. Na místě je třeba se identifikovat, poté dostanete číslo. Není tedy možné si místo na sezení vybrat dle vlastního uvážení, je vám vždy přiděleno. Zkoušky se píšou ve velkých konferenčních místnostech, kde bývají většinou jedny hodiny. Je tedy potřeba si zajistit hlídání času. Na písemnou zkoušku má uchazeč 5 hodin. Zkušební komisaři hlásí pouze čas blížící se ke konci. S sebou na písemnou část může mít uchazeč vlastní psací potřeby (i zvýrazňovače, které vřele doporučuji), kalkulačku (ovšem se nesmí jednat o „velmi chytrou kalkulačku“, která již v dnešní době existuje), dále může mít s sebou uchazeč nepopsané zákony (zákony mohou být zvýrazněné, mohou v nich být lepíky, ale nesmí být popsány). Zkušební komisař kdykoli v průběhu písemných částí může prolistovat vaší literaturou. U zkoušky můžete mít i jinou literaturu než jen zákony. Jsou uchazeči, kteří si ke zkouškám berou celý kufr, ale to nedoporučuji. Proč? Jelikož není čas se hrabat v knihách. Člověk si řekne, že 5 hodin je dost času, ale ono se to nezdá. Čas je pouze na zákony, a to ještě musíte vědět, kde hledat, listování zákonem také není moc efektivní.

Dále u písemné zkoušky můžete mít s sebou formuláře daňových přiznání (nevyplněných) a také i pokyny. Co ovšem nesmíte mít, jsou vlastní papíry. Ty vám budou rozdány.

Písemná část kvalifikačních zkoušek je rozdělena do dvou částí (do dvou dnů). První den se píše test na 5 hodin, druhý den také na 5 hodin. Uchazeč nemusí skládat obě zkoušky naráz, může si nejdříve složit první část a poté druhou (je třeba si hlídat lhůtu 2 let). Uchazeč si v průběhu zkoušek kdykoli může odskočit, je ovšem třeba odevzdat všechny podklady a napsat čas odchodu a čas příchodu.

První písemná část se skládá ze 4 částí:

• příklad na daň z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“);
• příklad na daň z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“);
• příklad na účetnictví;
• 25 teoretických otázek.

Začneme tím nejjednodušším. Teoretické otázky mají odpovědi a až d, kdy je pouze jedna odpověď správná. Teoretické otázky jsou na témata DPFO, DPPO, účetnictví, daňový řád a profesní otázky. Co to jsou profesní otázky? Pod tím si můžeme představit stanovy komory, zkušební řád komory, disciplinární řád komory, zákon o daňovém poradenství, zákon o evidenci skutečných majitelů apod. V poslední době jsou i teoretické otázky těžší a stává se, že i vyšší procento uchazečů nezvládne ani toto. Aby uchazeč úspěšně zvládl písemnou část, musí mít z každé dílčí části alespoň 50 %. Pokud tedy chceme u teorie uspět, je třeba mít alespoň 13 otázek správně. Za špatné odpovědi se body neodečítají.

Příklady na daň z příjmů mívají největší neúspěšnost. Proč? Samotný komentář k zákonu o dani z příjmů má přes tisíc stran. Témat je straně mnoho. Tudíž pravděpodobnost, že u testu dostaneme něco, o čem jsme nikdy neslyšeli, je velká. Příklad na právnickou osobu bývá komplexní – pouze jedna část. U zkoušek se často objevuje příklad na korekci výsledku hospodaření a určení řádků daňového přiznání. To si myslím, že je dost záchranný příklad, jelikož v případě, kdy se v testu na DPPO objevují dílčí části – bývá to zabiják. V dílčí části se vám mohou objevit i témata, která jsou dost ošemetná, jako zdanění svěřenského fondu, společenství vlastníků jednotek, komanditní společnost, veřejně prospěšný poplatník apod. V testu se poslední dobou často objevují dílčí příklady i na daňový řád a výpočet lhůt. Daň z příjmů fyzických osob je za mě lehčí. Pro lidi z praxe je ovšem o dost těžší, jelikož lidé moc v praxi nedělají daňovou evidenci (není se čemu divit). Tudíž schytat příklad na daňovou evidenci není žádná sláva. Nejčastější příklad bývá na určení dílčích základů daně.

Druhá písemná část se skládá ze 4 částí:

• příklad na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“);
• příklady na malé daně (zde se vybírá ze 3 daní, v testu jsou poté 2 z nich):
  • příklad na silniční daň;
  • příklad na spotřební daně;
  • příklad na daň z nemovitých věcí;
• 25 teoretických otázek.

Druhá písemná část se píše druhý den kvalifikačních zkoušek. Na tu může uchazeč jít, i přestože ví, že první část nezvládl (nemá to na to žádný vliv). Opět pro úspěšné vykonání je třeba získat alespoň 50 % z každé dílčí části. Teoretické otázky jsou na téma malých daní, DPH, daňového řádu a profesních otázek. Příklad na DPH mívá největší neúspěšnost z druhé písemné části. DPH je samo o sobě dost zákeřné, a hlavně časově náročné. Je třeba si hlídat dost věcí – místo plnění, sazbu DPH, DUZP apod. Zde se objevuje vždy 1 komplexní příklad. V poslední době se do testu přidávají i „malé dílčí příklady“, např. na výpočet krátícího koeficientu apod.

Malé daně bývají také častým kamenem úrazu. Člověk si řekne: „Vždyť se jedná o malé daně, to bude jednoduché!“ Samotná sbírka na silniční daň, kterou jsem napsal jakožto přípravu ke zkouškám, má 80 stran. Jedná se o sbírku pouze příkladů. Z daného plyne, že i taková daň, jako je silniční, může být zákeřná. Spotřební daně těžké nebývají, je tam toho ovšem dost. Samotný zákon není nejtenčí. Příklad na daň z nemovitých věcí je hodně velký šálek kávy. Větší neúspěšnost příkladu na daň z nemovitých věcí je způsobeno jejím zadáním. Zadání může být klidně na 10 A4, jsou tam různé screeny z LPISU, katastru a nevím, co vše. Určitě doporučuji tuto daň nepodcenit.

Ústní část je jen pro ty, kteří zvládli obě písemné části. Ústní část se koná většinou necelé dva týdny po písemných zkouškách. Ústí část probíhá přímo v sídle komory daňových poradců v Brně v ulici Kozí. Písemné části se také píšou v Brně, tudíž Pražáci mají smůlu. Na ústní části jsou následující okruhy:

• profesní otázky:
  • stanovy;
  • zkušební řád;
  • disciplinární řád;
  • zákon o daňovém poradenství;
  • zákon o evidenci skutečných majitelů;
• daňový řád;
• daň z příjmů fyzických osob;
• daň z příjmů právnických osob;
• účetnictví;
• daň z přidané hodnoty;
• malé daně (na ty se už moc neptají).

Nejvíce se ptají na otázky daňového řádu. U komise jsou 4 členové, 2 daňoví poradci, 2 z finanční správy. Předseda komise je z finanční správy. Ústní část nesmí být delší jak 60 minut. Nemáte žádné potítko, je třeba mluvit hned. Jako daňový poradce musíte šířit sebejistotu, schopností komunikovat a schopností odolávat stresu. Ústní část bývá dost stresově náročná. Nesmíte se poddat nervům, je třeba se maximálně soustředit. Na ústní část budete mít k dispozici zákony od komory (takové ty zákony, kde jsou všechny zákony v jednom). Já osobně se v daných zákonech absolutně neorientuji. Doporučuji se do nich nekoukat, jelikož znervózníte tím, že budete dlouho v zákonech hledat. Komise po vás nikdy nechce slyšet, že se jedná o ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Stačí jim slovní popis. Pokud ovšem chceme nějaké ustanovení říct, musíme si být jisti, že je správně. Doporučuji tedy žádné paragrafy neříkat, plusové body za to opravdu nejsou. Bohatě stačí prokázat, že víte o dané problematice alespoň něco. Doporučuji mluvit co nejvíce spisovně a rozvážně, ať ten projev nějak vypadá. Vše se boduje.

Každý člen má na starosti jinou část okruhu. Zkouší jeden po druhém. Na ústní části vyletí pouze ti, kteří prokážou, že se neumí vyjadřovat a že měli štěstí na témata u písemných částí, a proto jsou na ústní. Tudíž pokud jste se dobře připravili, ústní už je hračka. Jsou hodní. Je třeba si dát pozor, že za každou odpověď dostáváte hodnocení typu: správně, částečně správně, špatně. U profesních otázek musíte mít vždy dobře nebo částečně dobře. Pokud na profesní otázku odpovíte špatně a zbytek máte dobře, zkoušku jste neudělal. Aby zkouška byla úspěšně udělána, je třeba mít alespoň dvakrát správně.

Můj pohled na zkoušky

Zkoušky jsem zvládl v říjnu 2021 na první pokus. Pokud Tě zajímá, z čeho jsem se učil, jak jsem se učil, jakou jsem měl strategii, doporučuji sledovat facebookovou skupinu: „zkoušky daňového poradce“, jelikož tam dávám dost informací.

Chystám i webináře k přípravě na zkoušky na daňového poradce. Společností je mnoho, které na zkoušky připravují, ale bývají dost drahé. Já dal za zkoušky 90 000 Kč (knihy, videokurzy, webináře, školení, registrační poplatky apod.). Není to tedy nejlevnější. Moje e-knihy a webináře jsou cenově dost příjemné, a hlavně mají velkou přidanou hodnotu – JSEM SRDCAŘ. Miluji daně a mým cílem je, aby to každý zvládl také na první dobrou. Pokud Tě tedy má příprava na zkoušky zajímá, doporučuji sledovat web „smtax.cz“, kde jsou už vydané publikace na DPFO, DPPO, účetnictví, malé daně. Jsou to publikace vytvořené na míru pro uchazeče o zkoušky na daňového poradce. Máte se na co těšit. Doufám, že byl článek přínosem a že jsem vás namotivoval.

Pro více informací můžete navštívit skupinu na Facebooku: Zkoušky na daňového poradce.